Jídlo, Portugalsko

Um cerveja, faz favor!

Tohle asi není úplně typický článek, který byste tady očekávali, ale tak – nebudu vám lhát. Tolik alkoholu, kolik jsem vypila v Portugalsku za měsíc obvykle vypiju za rok. Taková je pravda.
A jen aby nedošlo k nedorozumění – není to tím, že bych si alkoholem řešila žal po domově. Tady to k životu patří, jen trošku jinak, než u nás.

Co se tu pije

Tak asi přesně to, co byste čekali – pivo a víno. CO jsem třeba naprosto netušila je, že Portugalsko je tak trošku vinařská země. Co ale taky musí zaznít – je to země ČERVENÉHO vína, bíle je dobré, ale to máme lepší. Červené víno – to mají lepší Portugalci. To je prostě fakt.

Co se piva týká, tak to mají možná s vyšším volume, ale jinak je to definice „neurazí, nenadchne“. Já asi preferuji Super Bock než Sagres, ale zásadní rozdíly bych v tom nedělala.

Pašerák alkoholu

Chtěla jsem za každou cenu přivézt slivovici a když už jsem si kvůli tomu připlácela odbavené zavazadlo, tak těch23 kilo chtělo využít! Takže dvě slivovice, jedna medovina (moc málo) a asi 8 piv v plechovce (taky málo).
Tenhle styl přepravy můžu doporučit – všechno přežilo a cenově to vyšlo fakt dobře.

Portagalci vs. slivovice/meruňkovice

Jelikož Koblížek z nich byl nadšený, tak jsme se domnívali, že to tak budou mít všichni. Chyba byla vzít meruňkovici k tátovi – ten by totiž v pohodě přežil (a pochutnal si) na slivovici. Takhle zamávali ve třech s flaškou meruňkovice a basta.

Slivovici jsme vzali do kanceláře na košt Koblížkovým kolegům. No, blbě se na mě koukali, proč něco, co jsem já přivezla, já nepiju. Po koštu se myslím tato podezíravost ještě prohloubila, protože někteří se s tím prali přesně tak, jak bych se prala já. Byla na ně prostě moc silná.

Portugalci vs. české pivo

Nebudu vás napínat – jasně, že jim chutnalo! Ještě aby ne, když má na rozdíl od jejich i přidanou hodnotu ve formě chuti😅(neříkejte to Koblížkovi!).

Čím mě tady ale vykolejili, byla otázka, jestli je Kozel „plzeň“. Tak jsem na ně koukala, v duchu se proklínala, že nejen, že nerozumím portugalštině, ale teď ani angličtině a došla jsem do lednice pro Plzeň. To zase nechápali oni. Naštěstí jsme se našli a bylo mi oznámeno, že „pilsner“ je označení pro druh piva. Pokud jste to také nevěděli, tak nemáte zač.🤟

Jája vs. portugalské pitivo

Víno červené a zelené

Tak co je asi zásadní je, že jsem se tu naučila pít červené víno. Nikdy dřív mi nechutnalo a nedokázala jsem ho ocenit. Tady si ho i ráda dojdu koupit.

A druhá zajímavá věc – zelené víno. O jeho existenci jsem dříve neměla potuchy. Sranda je, že mi tu tvrdí, že je barevně fakt zelené, ale zatím ta, která jsem ochutnala, byla jen více čirá, než bílé. A chuťově tedy také žádná hitparáda, ale měla jsem jen dvě lahve (tedy – ochutnala jsem jen dva druhy, ať se chápeme).

Ta dobrá červená vína …

Co je ale láska, to je Muscatel.

Ačkoli při druhé návštěvě Portugalska jsem se spokojila jen s místní sangrií, pivem (k obědu a po práci s klukama) a víne (a gin&tonic, caipirinha…), tak muscatel je láska z první a druhé návštěvy Portugalska. Je to sladké – hodně sladké! Ale strašně dobré.
Já bych ho přirovnala ke granulovanému čaji (protože sladký) s alkoholem. Já vím- to fakt nezní moc lákavě, ale okamžitě mi to vytanulo na mysli.
V práci tomu nevěřili a po označení „sladké“ to hned zavrhli. No a nakonec budu kupovat dvě-tři lahve jen do práce, jak moc jim chutnal!

PS: Je fakt potřeba ho pít studený!

Pivo

Za co jim ale musím přičíst body je FINO – je to označení mini piva = 0,2l. Je to fakt super k obědu, prostě troška na to, aby se s tím tučným jídlem žaludek lépe popral, nezteplá, stojí 1€ (což je oproti ČR a půl litru za 32Kč docela raketa, ale tady ne).

A za zmínku ještě tady u nás v Coimbře stojí Praxis. Místní pivovar s tradicí a pivo dobrý. Jako naše malé pivovary. Byli jsme na ochutnávce a z cca 7 druhů mi 3 FAKT chutnali. Překvapivě nejméně mi sedlo jejich tmavé, které skutečně chutnalo jako pivo s kafem.

Caipirinha

Tu asi spousta z vás zná. Já nikoli. Po prvním ochutnání jsem se bála, že mám dobře nakročeno si s alkoholem nechat ujet vlak. Strašně dobrý pití! Sladký, ale strašně dobrý!
Cachaça, třtinový cukr a limeta. A led. V Brazílii holt ten život fakt nemaj lehkej a kompenzujou to brutálně sladkou čokoládou a božím (sladkým) drinkem.

Sangria

Jasně jasně – ta je přeci španělská. Ano, ale třeba Dona Simona jsem ti koupila (1,5litru za 1,5€, no nech to v tom krámě!…) a bylo mi po něm zle. Když si „připlatíte“ 1-2€, máte fakt dobrou místní Sangrii, ne tak sladkou a chuťově fakt na špici.

Ceny

V restauraci se připravte za lahev nechat 10-14€ (pokud nechcete fakt „krabicák“, který i tak vyjde na cca 8€). Ale stojí to za to😊 . Jen pozor – je to jako u nás, někteří čísníci vědí o víně asi tolik, že je červené a bílé (růžové a zelené už je moc komplikované).

Víno v obchodě – v supermarketu výběr jak u nás (spíše je jich možná více) a cenově se pohybují 2-4€, lepší jsou za 5€. Takže paráda.

A teď trocha vážnosti…

Alkohol je zlo. Je to tak. Obzvláště mě to tu vys*rá, když se mi tu každý snaží vysvětlit, že po dvou malejch a jednom panáku je okej řídit. Není. To prostě není okej a je mi upřímně u prdky, že mají povoleno myslím 0,3 promile za volantem a v případě kontroly u 0,6 myslím pořád jen dostanou pokutu…

To mi tu vadí.

A celkově si myslím, že bez alkoholu se člověk jednoduše obejde. Zní to možná dost trapně na závěr takového článku, ale prostě i přes to množství, kolik jsme ho tu vypila, to tak cítím. Je hezké dát si k večeři dobré červené a po práci jedno malé pivo s přáteli. Ale ne každý den. Až si tu nebudu připadat jako cizák, tak se třeba dokopu k tomu si vozit maté nebo nějakou obyč limonádu😁.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.