Chlupatá máma, Ze života

Se psem do kina? Jasně!

Tenhle článek je zřejmě výhradně pro Pražáky, ale snad mi to odpustíte.

Bio OKO je srdcová záležitost všech rodilých “Leteňáků”. Nebo by alespoň mělo být. Ano, stává se z toho hipsterské sídlo, protože to je stále in, ale to je mi fuk. Nechodím tam, protože je to in. Chodím tam, protože jsme tam byli s našima jako děti a pak s bráškou na Válce světů (z čehož máme trauma asi na zbytek života) a s Davidem na “rozhodujícím” třetím rande:)

A právě při naší první návštěvě kina s Davčou jsme seděli na balkoně a za námi seděla paní s labradorem. Pes v kině! Říkali jsme si, jak je to zvláštní, ale vlastně super. Jenže člověk musí mít psa, co nebude štěkat, prudit, kňučet, odcházet … Ale už v tu dobu jsem si říkala, že bych to chtěla zažít! No a konečně, konečně přišla ta správná chvíle – správný film – správný den!

Ráno jsme šli s Mandlí běhat, takže jsme jí super utavili a ještě před kinem jsme se prošli, aby byla fakt unavená.

Lístek pro psa, nebo zaručit, že se nebude dívat?…

Trochu jsme se báli, aby v kině nebylo plno, protože přeci jen –  jedná se o oskarový film (Zelená kniha), neděle odpoledne, “hipsterské kino” a navíc, se psem vás pustí pouze na balkon, nikoli dolů. Což tedy stále nechápu, protože dole je daleko víc místa a přijde mi, že tam ani tolik lidí nechodí, takže pes tolik nepřekáží, ale to jsou pravidla kina a není nač si stěžovat :).

Když jsme kupovali lístky, tak jsem samozřejmě nahlásila i psa a paní se zasmála, že za psa samozřejmě neplatíme – což mě vskutku potěšilo (přeci jen – v ZOO si pes zvířat taky moc neužije a platí se za něj).

Seděli jsme na balkonu uplně v poslední řadě a viděli jsme skvěle a to i přesto, že před námi seděli dva dvoumetroví chlapíci, ale naštěstí mezi nimi drobnější dívka :D.

Mandle byla skvělá.

Nechrápala, nefňukala a otravovala jen výjimečně. Sem tam si odfrkla, když nesouhlasila s hrubým zacházením s doktorem, ale to my všichni, takže to nevadilo. S sebou měla deku, hračku a piškoty, ale stačily by nám jen ty piškoty.

Vysloužila si pochvalu i od dalších diváků a myslím, že díky ní se odváží do kina přivézt psa i další diváci. Chápu, že to někomu může být proti srsti – můžou mít alergii, může jim vadit sem tam tiché cvakání drápků o podlahu, ale když to kino umožňuje, tak proč toho nevyužít. Nemluvě o tom, že lidské projevy některých diváků jsou daleko otravnější, než ty psí. 

Kolegovi v práci se myšlenka, vzít Bedřicha do kina, zamlouvala, ale jelikož by tam usnul a hlučnost spícího buldočka je značná, tak si to raději odpustí. Tak je to správně – člověk musí znát svého psa a musí počítat s tím, že pokud se tam pes nebude chovat patřičně, tak bude muset odejít. Je to jako s dítětem.

Takže za nás jednoznačně palec nahoru, byl to skvělej zážitek a určitě to zopakujeme. Nebrali bychom jí na horor nebo film, kde by byli v obecenstvu děti, protože z nich je nervozní a to bychom jí neudělali.

Takže budu ráda, pokud vás tímto inspiruju chodit víc do lokálních kin a pokud to půjde, tak s sebou brát i psího parťáka:)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *