Ze života

Pocit prázdnoty, aneb jak důležitý je dobrý time management

Pokud jste jako já a máte pocit, že tuhle věc máte v malíku, tak vás tenhle článek může jen utvrdit nebo inspirovat 😉

Já totiž časový rozvrh od chvíle, co jsem vystudovala a založila živnost, naprosto ztratila. Psala jsem si různě po papírech, co je potřeba udělat, co bych chtěla zvládnout a plány do budoucna. Ovšem bylo to nadmíru nepravidelné a ve finále to bylo podle chuti nebo nutnosti daného problému/ práce.

Takže se mi dost často stávalo, že jsem seděla na židli a zírala do prázdna a přemýšlela nad syndromem vyhoření a končila u myšlenky, že nemohlo vyhořet něco, co ani nehořelo. No trudomyslnost level pablb.

Motivační knížky jsem zavrhovala – přišlo mi to jako mrhání penězi a časem, který bych si pro ně musela vyčlenit, ale tím jsem se dostávala do kruhu – co tedy dělat a kdy to dělat.

Co mi pomohlo a inspirovalo mě?

V první řadě musím zmínit e-book od weef – 26 věcí, které mě svobodily. Není to nikterak zdlouhavé dílo, o to ale víc upřímné. Mně tam nejvíce pomohl fakt, že je taky živnostník a vlastně „co neudělá, to nemá“. I ona v tom psala o tom, jak důležité je si umět rozvrhnout čas a práci, bez toho se zaseknete a nejedete dál. A to byl přesně můj problém.

Druhá věc byl nákup plánovacího diáře od CLEVER MINDS, který plánuje na týden dopředu i na každý den 😉

Chybí mi tam možnost udělat si cíl na měsíc, ale nevadí 😉 Možná to ještě nějak přizpůsobím i na ten měsíc 🙂

Co funguje u mě?

Dělat si denní rozvrh. Nevěřili byste, jak moc uspokojující je splnit práci, kterou jste si rozvrhli a pak třeba i něco navíc. Klidně si tam rozvrhnu i odpočinek, nebo knížku. Nebo k tomu využiju čas,k terý mi zbyl , pokud jsem práci stihla rychleji.

Raději méně, než více. Nemyslím to ani tak, kvůli problematice kvality nad kvantitou, ale sami sobě jsme největšími soudci, takže pokud svoji práci nedotáhneme, budeme si to vyčítat a naopak si nerozvrhneme práci na 3hodiny jako na celý den 😉 A splnit program je vážně super!

Nepouštím si muziku přes Youtube. Zní to asi divně, ale sem tam kouknu/přepnu a najednou zjistím, že některé hudební videa mají klipy z filmů nebo her a když to upoutá mou pozornost, tak jsem nad nimi schopná zmrznout i 2hodiny… Ale tohle pravidlo tak úplně nedodržuji 😀 Protože obvykle neposlouchám nic, abych se soustředila, ale stejně tak ujíždím na Two steps from hell a jsem líná je stahovat …

Střídat práci na počítači a manuální práci. Když pracuji z domova, je to někdy oříšek a jinde nutnost. Ne vždycky si snadno najdu práci mimo počítač – je třeba čerstvě uklizeno, není co žehlit nebo prát a psovi se ven nechce stejně, jako mně. Ale vždycky se něco najde 😉 Ať už uklízení (upřímně, u nás je VŽDYCKY co uklízet), vaření, vycházka anebo protažení či krátké cvičení. Jsou dny, kdy se u počítače zaseknu na 4-6 hodin a jediné co, tak jdu pro pití, snack a nebo na záchod. A jakmile tu práci dodělám, už mozek odmítá dělat cokoli jiného. Tak se snažím skutečně harmonogram dodržovat a nezažírat se tolik do určité činnosti.

Nezmatkovat. Když mám v plánu vyřešit maily a na základě nějakého, mě napadne třeba dobrý námět na článek, tak si to poznamenám, ale dojedu ty maily. Dřív jsem to tak nedělala a hned začala psát článek/příspěvek. Ale ať jsem upřímná, dělám to tak někdy pořád, ale tomu se člověk prostě nevyhne 😉

Co nedoporučuji?

Odměny … U mě jsou obvykle ve formě televize a nebo jídla a obojí považuji za špatné. Samozřejmě u někoho, kdo má nad sebou dobrou „kontrolu“ to vyhovovat může, ale to není můj případ. Když si dám čokoládu, mám pak chuť na něco slaného a naopak. Jakmile zapnu televizi na Mentalistu, tak hrozí, že se zaseknu i na Dvě socky atd.

Nechci se tvářit jako bůhví jaký guru, to vůbec ne. Jsem v tomhle případě spíš opak, ale snažím se a snažím se najít si svojí cestu a tou vás třeba inspirovat J

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *