Cestování

Osvětim

U spousty lidí jen pomyšlení na toto místo vyvolává úzkostné pocity a určitý druh odporu. A to je dobře.

Určitě to není něco, co je pro každého, ale věřím, že každý by to měl vidět. Už jen proto, že skutečně existují lidé a to dokonce celé národy, které holokaust popírají.

Ale nechci tady moralizovat, chci vám přiblížit tento “výlet” a poradit vám co a jak.

Příjezd

My jsme jeli autem a doporučuji si cestu nastudovat a nespoléhat se na značení – ve městě asi nechtějí mít moc ukazatelů směřujících do tábora, takže na ně nespoléhejte. Všude je placené parkoviště, ale pokud vám nevadí krátká procházka, dá se zaparkovat i mimo 😉

Kam nejdřív

Máte na výběr dvě možnosti – nejprve jít do Auschwitz I. a zaplatit si cizojazyčného průvodce a jít se skupinou (angličtina, španělština a polština) a nebo chcete jít sami, což je zadarmo, ale pustí vás dovnitř až po 16:00. Takže pokud sem dorazíte dříve, určitě jděte nejprve do Auschwitz – Birkenau, které je o kus dál (pěšky o pořádný kus dál).

Vstupné 

Jak jsem již psala – Auschwitz I. je zdarma po 16:00 a do Birkenau je vstup zdarma neustále. Ovšem tam je skutečně lepší si zajistit skupinu a nebo si pořádně dopředu nastudovat co a kde je. Průvodce zakoupíte například před Birkenau v budově u hlavního vstupu v knihkupectví – mají je tam ve všech jazycích a stojí 15 Zlotych – což je hezká cena.

Každopádně ve čtyři hodiny se před Auschwitz I. připravte na pořádnou frotnu, takže tam klidně buďte už v 15:30.

Auschwitz I.

V současné době slouží jako muzeum a zachovává v budovách fotografie a autentické pozůstatky z dob, kdy tábor sloužil jako největší vyhlazovací tábor pro Židy a další vězně. Tábor je ponechán z velké části v původním stavu, což je podle mě velice důležité.

Nachází se zde místnosti s lidskými ostatky jako jsou například vlasy, zříceniny plynových komor a krematorií, popraviště, vězení a další. Věřte mi, že můžete o tomto místě číst a dívat se na dokumenty, ale až když sem skutečně přijedete a uvidíte to na vlastní oči, teprve pak si uvědomíte, co za nepředstavitelná zvěrstva jsme jako lidé schopní dělat druhým. Pořád si říkáte to není možné, to není možné a pak přijdete do táborové věznice kde jsou místnosti, kde se nacházely například cely ke stání, kde byli zavření na noc 4 vězni na prostoru sprchového koutu a ráno byli vyhnáni na práci a tento trest trval 3-10 nocí. Nebo zde byla místnost s omezeným přístupem světla a vzduchu, nebo také hladomorna kde bylo zavřeno několik mužů za útěk spoluvězně. Samozřejmě nikdo nepřežil.

Budovy=bloky jsou rozděleny buď podle toho, k čemu sloužili – kuchyně, strážnice, nemocnice a nebo jsou v nich autentické výstavy ze života v táboře. Vražedné injekce, vyhlazování, život vězně, lékařské pokusy …

Já se rozbrečela. Dvakrát. Považuji se za celkem otrlého člověka, který nemá problém s násilým ve filmech a do určité míry mě to fascinuje. Co jsou někteří lidé za zrůdy. Četla jsem ďáblovy doktory, viděla nespočet filmů o zvěrstvech válek a lhala bych, kdybych řekla, že mě nepoznamenali, ale vyhledávala jsem je. Ale tohle byl zcela jiný šálek kávy.

Byla jsem připravena na fotky na kost vyhublých těl žen i dětí, na texty popisující zvrácené pokusy, ale něco jiného, je “připravit” se na to a pak to vidět na místě, kde se to skutečně dělo.

Vidět nacistickou propagandu v jazyce, který známe – ve slovenštině… Dívat se na fotky křičících lidí nad masovým hrobem těsně než je zastřelí…Fotku rodiny těsně předtím, než je všechny poslali do plynu … Fotku matky svírající dítě s přiloženou hlavní k hlavě…A pak video se zpovědí českých a slovenských žen, které přežily. Vypovídali o pokusech a o lásce Mengela k dvojčatům a jak raději matky zabíjeli své děti, než aby je dostal na pokusy.

Slyšíte od nich, že pokud se chtěly zachránit znamenalo to, že místo nich musel zemřít někdo jiný. Takže pokud se jim povedlo nějak projít/ obejít selekci znamenalo to, že musela zemřít jiná žena-jiný vězeň. Ale tak to prostě bylo.

Určitě si udělejte na prohlídku čas – a tím myslím klidně 2-3, hodiny určitě. Takže vzhledem k tomu, kdy tábor zavírá, jděte dovnitř skutečně ve čtyři a před tím navštivte Birkenau.

AUSCHWITZ – BIRKENAU

Tábor je vzdálen 3kilometry od Auschwitz I., poblíž vesnice Březinka a sloužil jako největší středisko vyhlazování Židů.

Lze si (údajně) koupit předem vstupenku online za ca 280Kč a můžete mít i českého průvodce. Ale to je jen informace, kterou mi bez dalších odkazů napsal pán na Youtube, takže to je na vás.

Díky informačním tabulím v polštině a angličtině zjistíte, kde byla rampa a kde probíhali selekce, ale moc podrobností zde nečekejte. Jak jsem psala už několikrát, je třeba mít průvodce – ať už papírového, nebo živého. My bohužel neměli ani jedno – koupili jsme si ho až potom, když jsme zjistili, že je zde knihkupectví u vchodu – a byla to skutečně chyba. Přifařili jsme se na chvíli ke slovenské skupině studentíků, které to moc nezajímalo, ale průvodkyně mluvila velice zajímavě. Nedělá se to, je to ostuda a ještě na takovém místě, ale chtěli jsme vědět víc a byli jsme hloupí. Mysleli jsme, že uvnitř bude víc přesnějších informací a ukazatelé a vše se dozvíme na místě. Chyba.

Dozvíte se toho hodně – jak byl rozdělen tábor, kde byli plynové komory (nyní jsou tam jen ruiny), k čemu sloužily budovy, ovšem tady musíte zapojit hodně představivost a z popisků toho pochopíte pramálo. Jsou to dobré, ale strohé informace.

Pokud by vás zajímalo něco víc, určitě to napište do komentáře a pokud budu moct pomoct, tak pomůžu 😉

 

Závěrem bych vás chtěla požádat – až tam budete, mějte k tomuto místu respekt. Nesnažte se culit se do foťáku a dělat co nejoriginálnější fotky. Na tomto místě trpěli a v odporných podmínkách umírali tisíce lidí. Nemusíte plakat, ale není to místo, kde byste se měli bavit.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *